MC elektro s.r.o.

Kdy přestane být sdílení elektřiny sci-fi?

Od ledna 2024 by mělo být možné sdílet elektřinu mezi odběrnými místy. Umožní to novela energetického zákona Lex OZE II. Jak by to přesně mělo fungovat?

Uvažuje se o dvou skupinách:

1) Aktivní zákazník

Pan Novák vlastnící chatu v Krkonoších, na které má instalovanou fotovoltaickou elektrárnu. Díky fotovoltaickým panelům vyrobí elektřinu, kterou poté spotřebuje ve svém bytě v Praze. Přebytková elektřina bude samozřejmě fakticky spotřebována v okolí chaty, ale dotyčný si bude moci započíst výrobu proti své spotřebě v městském bytě. A stejným způsobem si budou moci odečíst výrobu i další lidé, které si pan Novák vybere. Aktuálně se uvažuje o deseti odběrných místech, tedy deseti elektroměrech, které se nahlásí. Neuvažuje se nad žádnou lokální hranicí, bude tedy možné nahlásit místa napříč celou republikou.

Když si sám na chatě vyrobím elektřinu, kolik budu platit za její přenos do bytu?

Za elektrický proud se platit nebude, pouze za distribuční sazbu. Třeba při přenosu elektřiny z chaty v Krkonoších do bytu v Praze budeme používat distribuční soustavu. Získání úlevy na distribučním poplatku by mělo být založeno na parametru blízkosti. Tak je to i na evropské úrovni, platí se pouze přiměřené poplatky, podle toho, jak zatěžuji síť. Pokud k přenosu elektřiny bude docházet jen v krátké vzdálenosti, třeba v rámci jedné ulice, je namístě, abych platil distribuční sazbu zohledněnou. Protože je to tok po jednom drátě, a nemusí to jít přes transformátor, dávalo by smysl, abych to měl levnější.

Aby výše uvedené mohlo platit, nezávisí to na změně zákona, ale na změně tarifů v elektroenergetice. Teď na faktuře uvidíte platbu za distribuční sazbu, ale za silovou elektřinu nic. Distribuční sazba se u většiny tarifů na celkové ceně podílí nižšími desítkami procent.

2) Komunita

Komunitní energetika je systém výroby energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů vlastněných skupinou občanů, obcí nebo jiných komunit. Smyslem těchto společenství není finanční zisk, protože elektrárny jsou ve vlastnictví a správě místních lidí, obcí, farmářů, zemědělců nebo sousedů. Komunity mohou využívat energii vyrobenou ze společného zdroje např. fotovoltaiky.

Typickým příkladem komunity jsou obce. Pokud mají ve svém vlastnictví fotovoltaickou elektrárnu, budou moci zásobovat své obyvatele nebo místní firmy. V tomto případě se uvažuje o omezení oblasti. Zvažují se obce s rozšířenou působností a dále tam je limitace množstevní, v posledním návrhu bylo cca 1000 míst.

Úprava legislativy není největší problém, jsou to technologie.

Komunitní energetika přinese větší nezávislost, ale hlavně úspory. S přijetím novely energetického zákona Lex OZE II. čeká distributory úprava IT systému. Zejména přenastavení datových výměn, plánování provozu a řízení sítě nebo zajištění nových měřidel spotřeby energie zdarma. Nový elektroměr změří v patnáctiminutových intervalech množství spotřebované elektřiny i to, kolik proudu odběrné místo odešle do sítě. Dále bude potřeba provést technické investice jako je vytvoření elektroenergetického datového centra – počítače, který bude schopen započítat vyrobenou energii na dané odběrné místo či v rámci komunity.

Obchodníci s elektřinou se budou muset vypořádat s novými způsoby dodávek komodity, protože ty budou nově také doménou energetických komunit.