Poslanecká sněmovna dne 29. 8. 2023 projednala v 1. čtení vládní návrh zákona, kterým se mění energetický zákon a další související zákony.

Návrh zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z OZE, která je levná a realizovatelná v malých výrobnách. Cílem návrhu zákona je nastavení legislativního prostředí v reakci na aktuální kritickou situaci na trhu s energií a provedení dílčí transpozice evropských směrnic. V praktickém důsledku to bude znamenat masivnější využívání decentrálních zdrojů energie a s tím související nutnost digitalizace trhu s energií.

Z právního hlediska je základní složkou komunitní energetiky energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje. To je definované jako právnická osoba (resp. podle návrhu zákona určité typy právnických osob), jejíž hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě. Společenství bude oprávněno rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů, a to pouze mezi své členy. V případě spolků nebude rozdělení zisku vůbec možné. Návrh zákona rozšiřuje oprávnění „aktivního zákazníka“ ve stávajícím zákoně. Aktivní zákazník je syntézou rolí konečného zákazníka a výrobce elektřiny. Tuto syntézu zná již současný zákon, nicméně možnosti nakládat s vyrobenou elektřinou byly s výjimkou vlastní spotřeby elektřiny prakticky nulové.

Novela energetického zákona přináší nové oprávnění pro využití vyrobené elektřiny. O existenci institutu aktivního zákazníka se vedly dlouhé diskuze při přípravě nového energetického zákona, přičemž zůstalo nedořešeno, zda se má být tento institut v zákoně zakotven explicitně nebo implicitně. V rámci novely se nakonec rozhodl gestor pro implicitní zakotvení. Zákon nezavádí definici aktivního zákazníka, pouze rozšiřuje stávající oprávnění konečného zákazníka. Kromě výroby elektřiny je konečnému zákazníkovi umožněno prodávat přebytečnou elektřinu obchodníkovi a zasílat si elektřinu do jiného odběrného místa nebo ji sdílet až do 10 předávacích míst jiných zákazníků.

Návrh zákona zavádí nové subjekty na energetickém trhu (energetická společenství, Elektroenergetické datové centrum), jakož i nové činnosti (sdílení elektřiny). Jako hlavní účel energetického společenství je definováno poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím a umožnění dalšího rozvoje v území. Finanční přínosy jsou predikovány v jako úspory pro rozpočty domácností a obcí v roce 2040 v cenovém rozmezí 11–57 mld. Kč., neboť nyní chybí údaje státní správy o rozvoji energetických společenství. Zhruba o tuto ekonomickou hodnotu přijdou distributoři energií, která bude z menší části nahrazena poplatkem za zúčtování sdílené elektřiny.

Tento poplatek za sdílení však musí být přiměřený a nesmí být diskriminační bránící použití distribuční sítě, jak upravuje směrnice o sdílení a komunitní energetice EU. V praxi to znamená, že při sdílení elektřiny při vzdálenosti a použití distribuční sítě v řádu stovek metrů, by poplatky za distribuci měly být řádově nižší než v dnešní době – kdy existuje jen a pouze jeden distribuční poplatek. Ten je za přenos elektřiny v elektrizační soustavě fixní, probíhá-li přenos na vzdálenost 1 metr k sousedovi nebo na 500 kilometrů na druhou stranu republiky na spotřebu v chatě!

V souvislosti s očekávaným vznikem energetických společenství a aktivních zákazníků bude operátor trhu nucen zajišťovat nové informace, týkající se přípravy a zpracování vyúčtování pro předávací odběrná místa zapojená do sdílení elektřiny. Za přínos lze považovat skutečnost, že nové činnosti OTE zajistí potřebné informace nutné k fungování elektroenergetického trhu zahrnujícího i nově zaváděné subjekty (energetická společenství). Přínosy, respektive náklady související se vznikem energetických komunit je aktuálně velmi problematické kvantifikovat, alespoň takto uvádí důvodová zpráva k navrhované právní úpravě. Jedním z hlavních benefitů energetické komunity je možnost sdílet elektrickou energie.

S rozvojem energetických společenství však mohou být na druhou stranu spojeny zvýšené náklady zejména na úrovni distribučních soustav. Nezbytným předpokladem proto bude nastavení takových legislativních podmínek, které by umožnily provozovatelům distribučních soustav a přenosové soustavy urychlit výstavbu síťové infrastruktury. Studie potenciálu komunitní energetiky společnosti EGÚ Brno uvádí při instalaci FVE o velikosti 12,4 kW na bytovém domě se spotřebou 30 MWh ročně úsporu nákladů na silovou elektřinu od 54 000 Kč ročně v roce 2030 do 68 000 Kč ročně v roce 2040. Podobně pro obecní objekt s FVE o velikosti 22,4 kW a spotřebě elektřiny 30 MWh ročně uvádí úsporu nákladů na silovou elektřinu ročně od 118 000 Kč v roce 2030 do 145 000 Kč v roce 2040. Vyšší úspora v roce 2040 vychází z předpokladu vyšších cen silové elektřiny. Investiční náklady vyčísluje studie na 28,6 mil. Kč na instalovanou MW. V této souvislosti se navrhuje úprava osvobození od daně z elektřiny, které má založit podobné zacházení jako v případě tzv. samovýroby u zákazníků s výrobnami o instalovaném výkonu do 30 kW (nově 50 kW).

Zdroj: Vládní návrh zákona, důvodová zpráva, ČFA, EGÚ Brno